Výzva Akademii věd ČR k ekologické a klimatické udržitelnosti: shrnutí
Na této stránce uvádíme text Výzvy Akademii věd ČR k ekologické a klimatické udržitelnosti (k dispozici též ve formátu pdf) a s ní související Časté dotazy a připomínky (k dispozici též ve formátu pdf). Výzvu jsme sepsali v prosinci 2019 a byla naším prvním krokem, který následně vedl ke vzniku Sustainable Academy. Výzvu jsme v březnu 2020 zaslali spolu s téměř 300 podpisy zaměstnanců 42 pracovišť Akademie věd (z celkového počtu 54 pracovišť) Akademické radě. Mezi signatáři bylo 12 ředitelů ústavů Akademie věd.
V současné době již není možné Výzvu podepsat; je ovšem mnoho jiných způsobů, jak můžete přispět.
Text výzvy
Mezinárodní vědecká komunita se v současnosti přesvědčivou většinou shoduje na existenci klimatických a dalších ekologických změn způsobených lidskou činností, které již dnes ovlivňují a zejména v následujících dekádách pravděpodobně výrazným způsobem ovlivní podobu života na Zemi a v řadě regionů významně sníží jeho kvalitu. Tyto změny a jejich dopady jsou rozsáhle popsány v nejprestižnějších vědeckých časopisech a shrnuty ve zprávách Mezivládního panelu pro změny klimatu.1 Akademie věd České republiky nepochybně chápe důvěryhodnost a závažnost těchto zjištění. Společenská role prestižní výzkumné instituce vyžaduje, aby se Akademie věd situací vážně a bezodkladně zabývala a aby zanalyzovala a v některých ohledech přehodnotila mechanismy vlastního fungování.
Klíčové jsou následující tři aspekty.
Prvním je rozvoj relevantního výzkumu, který napříč obory popíše a analyzuje současnou situaci a budoucí vývoj a bude schopen účinně přispět k mitigačním a adaptačním opatřením, nejen na českém území. Jsme si vědomi toho a oceňujeme, že Akademie věd řadu takových projektů podporuje nejen v rámci Strategie AV 21.
Druhým aspektem je komunikace tématu změn klimatu ve vztahu k veřejnosti, politické reprezentaci a dalším relevantním společenským aktérům. V tomto směru je třeba důrazná a systematická komunikační strategie vycházející ze současného stavu vědeckého poznání. Jejím cílem by mělo být nejen prezentovat existující fakta o klimatické a ekologické dynamice, ale také ukazovat komplexitu relevantních procesů a jejich analýzy a modelování a přispívat k tomu, abychom se jako společnost učili zacházet s neurčitostí a jednat ve stavu nejistoty. Řada pracovníků a pracovnic se již dnes do komunikace o klimatických a ekologických změnách zapojuje, nicméně toto úsilí by mělo mít koncepčnější podobu a podporu. Důležitá je též jasná prezentace postoje vedení Akademie věd.
Třetím klíčovým aspektem věci je pak fungování samotné instituce a jejích pracovišť s ohledem na klimatické a ekologické dopady vlastního provozu. Akademie věd má v rámci svých sekcí zajišťovat účelné a koordinované řešení odborných, aktuálních a koncepčních problémů spojených s rozvojem činností pracovišť.2 To v daném kontextu znamená vytvoření koncepce, která umožní jí a jejím pracovištím rychlý přechod k provozu, který bude v souladu s vědeckými poznatky o ekologické udržitelnosti. Hlavní část této nutné transformace je v oblasti využití energií na pracovištích, ale systematicky analyzovány by měly být i další oblasti fungování, jako jsou produkce a zacházení s odpady nebo rozsah a formy akademické mobility.3 Před stejným úkolem jako Akademie věd dnes stojí tisíce podniků a organizací v celé zemi. Expertní přístup k řešení těchto problémů na Akademii věd může sloužit jako vzor a inspirace pro tyto další subjekty. Poznamenáváme, že zkušenosti z prestižních zahraničních akademických institucí ukazují, že mnohé transformační kroky směrem k udržitelnému rozvoji mají i rychlou ekonomickou návratnost počátečních investic, a jsou tedy nejen ekologicky, ale i ekonomicky šetrné.4
Vyzýváme tímto vedení Akademie věd, Akademický sněm i vedení jednotlivých ústavů, aby o výše nastolené problematice a možných opatřeních začali systematicky jednat.
V Praze dne 5.12.2019
Luděk Brož (Etnologický ústav AV ČR)
Jan Hladký (Matematický ústav AV ČR)
Diana Piguet (Ústav informatiky AV ČR)
Vojtěch Pravda (Matematický ústav AV ČR)
Tereza Stöckelová (Sociologický ústav AV ČR)
______________ Poznámky pod čarou
- Poznámka 1: Mezi nejrelevantnější patří [IPCC: Global Warming of 1.5 ºC], [IPCC: Special Report on Climate Change and Land], [IPBES: The global assessment report on biodiversity and ecosystem services], [Lenton et al.: Climate tipping points - too risky to bet against, Nature 2019].
- Poznámka 2: Viz článek 56 Stanov Akademie věd.
- Poznámka 3: Viz probíhající debaty v rámci Roundtable of Sustainable Academic Travel a řady zahraničních institucí a iniciativ, např. EPFL Guidelines 2019; https://unter1000.scientists4future.org.
- Poznámka 4: Viz příklady z FU Berlin [Sustainability report 2018, kapitola Energy Efficiency Programs].
Časté dotazy a připomínky k Výzvě Akademii věd ČR k ekologické a klimatické udržitelnosti
Luděk Brož, Jan Hladký, Diana Piguet, Vojtěch Pravda, Tereza Stöckelová
V průběhu prosince 2019 jsme obdrželi množství dotazů a kritických připomínek týkajících se Výzvy. Všech těchto komentářů si vážíme. Níže uvádíme reakce na některé časté připomínky.
-
Jaký je účel Výzvy? Akademie věd má dobře fungující Komisi pro životní prostředí, na mém ústavu vedení podporuje ekologické přednášky pro veřejnost, komunikuje s politiky, nedávno nechalo zateplit naši budovu, ...
Jsme v kontaktu se zaměstnanci některých pracovišť Akademie, kteří jsou hrdí na postoj svého vedení i svůj vlastní příspěvek. Domníváme se ale, že otázka udržitelného provozu a dalších aktivit zmíněných ve Výzvě je záležitost, které má být koordinována vzhledem ke všem pracovištím Akademie. Jsme si také vědomi činnosti Komise pro životní prostředí a oceňujeme její aktivity zabývající se důležitými ekologickými tématy (například mikroplasty, znečištěním ovzduší ve městech, suchem). Veškeré dosavadní aktivity Komise ovšem směřovaly k záležitostem vně Akademie (například nedávné expertní stanovisko k novele lesního zákona směrované zejména zákonodárcům). Je pochopitelné, že Komise vzhledem ke své omezené kapacitě preferuje zabývat se těmito otázkami (často s celostátním dopadem). Domníváme se, že stejně systemické a odborně fundované aktivity by však měly směřovat i dovnitř Akademie (ať již ve spolupráci s Komisí pro životní prostředí nebo prostřednictvím dalších orgánů a programů). -
K jakým konkrétním krokům by Výzva měla vést?
Výzva je záměrně formulována obecně a neobsahuje žádná konkrétní doporučení. Věříme, že efektivní přístup k udržitelnému rozvoji v rámci Akademie vyžaduje hlubokou a širokou diskuzi a odbornost přesahující kompetence autorů Výzvy. V mnoha ohledech se ovšem Akademie může inspirovat fungujícími kroky provedenými na mnohých zahraničních akademických institucích. Zejména ustavení centralizovaného týmu či jednotky, která by se systematicky věnovala otázce udržitelného provozu jednotlivých pracovišť, se zdá být klíčová. -
V popisu prvního aspektu Výzvy nemáte žádné konkrétní požadavky.
Účelem této výzvy je vymezení klíčových aktivit, které by podle nás Akademie měla centrálně podporovat a koordinovat. Oceňujeme, že již existuje debata o podpoře výzkumu, který má mimořádný společenský význam. Strategie AV21 je v současnosti nejvýznamnějším produktem této debaty a několik jejích programů přispívá k výzkumu v oblasti udržitelnosti, zejména- program 3. Účinná přeměna a skladování energie,
- program 4. Přírodní hrozby,
- program 8. Potraviny pro budoucnost,
- program 9. Rozmanitost života a zdraví ekosystémů.
- V popisu druhého aspektu nabádáte k jednostranné a dogmatické komunikaci problematiky klimatické změny.
Nikoliv. Nabádáme ke komunikaci problematiky klimatické změny v její komplexnosti a s důrazem na to, že na některé otázky ohledně klimatické změny není z vědeckého hlediska jednoznačný názor. Jednotliví výzkumní pracovníci mají mít možnost svobodně bádat a prezentovat výsledky své práce a stavu poznání ve svém oboru. V tomto ohledu může být role vedení Akademie koordinační a může například zahrnovat organizaci přednáškových cyklů pro veřejnost zahrnujících několik pracovišť.
Také věříme, že Etický kodex výzkumných pracovníků v AV ČR v bodech I.f), I.g), I.k) ukládá výzkumným pracovníkům, včetně pracovníků ve vedení Akademie, poukázat na jakékoliv závažné zkreslování současného vědeckého poznání, ať již v akademickém nebo celospolečenském diskurzu. - Centrální koordinace aktivit vedoucích k ekologicky udržitelnému fungování pracovišť Akademie by ohrozila nezávislost jednotlivých ústavů.
Respektujeme a kladně vnímáme nezávislost jednotlivých ústavů Akademie a specifičnost jejich výzkumu. Koordinační činnost Akademie je důležitá zejména v těch oblastech, ve kterých jednotlivé ústavy nemají dostatečnou samostatnou kapacitu (například provoz školek pro zaměstnance, IT služby, právní podpora). Mezi tyto komplexní činnosti nad rámec obvyklé odbornosti a kapacity jednotlivých pracovišť patří i ekologizace provozu. Jak ukazují reference uvedené v této Výzvě, taková koordinace je zásadním aspektem řízení udržitelnosti na zahraničních institucích srovnatelné velikosti.